Jdi na obsah Jdi na menu
 


Talentovky na konzervatoř

7. 9. 2008

Ehm....takže jak začít. Poprvé, když jsem zkoušela talentovky na konzervatoř mi bylo sladkych 15náct. Myslela jsem, že my patří svět. Vždycky jsme strašně mooc chtěla zpívat, ale nějak v 13ti jsem si uvědomila, že bych to chtěla doopravdy. Nikdy jsem nechodila k žádné učitelce zpěvu a telentovky jsem si představovala něco jako Super Stars- prijdeš, zazpívaš a odejdeš. Sice jsem se snažila pár měsícu před talnetovkama sehnat nějakou ucitelku zpěvu a čerpala jsem informace kde se dalo i od samotných lidí, kteří uz konzervu zkoušeli. Jenže bylo my to houby platné, učitelku jsem jako naschvál nenašla, žadná na mně neměla čas! Řikala jsem si k sakru, to nezvladnu!!! Chtěla jsem to vzdát, ale nakonec jsem si řekla, že do toho půjdu. Jak se bližil ten den, byla jsem čím dál nervoznější. Nějak jsem tušila, že se tam nedostanu. Ale přesto jsem se dal učila o sto šest noty. Myslela jsem si, že noty jsou moje největší peklo. Vůbec jsem nevěnovala žadnou přípravu zpěvu a svému hlasu. Taky jak jsem mohla, když mně všechny učitelky odmítli, že?! Tak to zkratíme, ještě ted´ se červenám, když si na ty talnetovky vzpomenu. Nastal den D. Ten den jsem stala časně, jako vždy když mně něco důležitého čeká. Uprimně ani se mi k tem zkouškám nechtelo.....

Jsem samotná ve třídě. Tu pridělili každému, kdo se ucházel o jejich studium. Neni to třída jako taková...Je tu piáno, velké zrcadlo, stůl a dve křesla. Takže tady určitě mívají studenti hodiny zpěvu, pomyslela jsem si. Vůbec nevím co dělat, na piano hrát neumim. Sednu si do křesla a ve stejnou chvíli se otevřou dveře.,,Dobry den," pozdravi mně dvě starši ženy.,, Můzeme?" Zeptá se jedna z nich.,, Jestli chcete," odpovim. ,,My musíme," odpovi mi se smichem. Po chvilce zjistim, že nejsou sami. S nimi vejde do třídy ještě jeden kluk, stejně starý jako já. Takže taky uchazeč o studium zpěvu, po chvíli začnou zkoušet a ja zjistím, ze jsem uplně mimo mísu. Ten kluk zpíva skoro operu a já si připravila soulovou pisničku. Ach jo, zmocní se mně panika když po chvili slyším další holky, ktere zpivají podobně jako on a mají školené hlasy. Chci utéct, ale bohužel už je pozdě. Předtím, než jsem šla na řadu mi ta učitelka toho kluka radila, že tam máme vejít jako hvězdy, hlavně se nemáme otáčet k piánu, ale čelem k porotě. To je konec, říkam si. Když jsem zkoušela s korepetitorem( toho dostanete, když sebou nemate učitelku zpěvu), vůbec jsem nemohla zpivat a ke všemu jsem zapomněla noty k tomu co budu zpivat!! Zkratim to, prostě to byl trapas. Vešla jsem do dveří, přímo k piánu. Za sebou uslyším.,,Otočte se k nám," hned v první vteřině jsem udělala, přesně tu chybu na kterou mně ta pani upzorńovala. Pak už jsem zazpívala dvě lidovky, jednu umělou. Vyzkoušeli můj rozsah, pak jsem přednesla básničku a ješte jsem měla vyzpívat jiné lidovky v jiném toně. Takže mazec, profesorky a profesoři zpívali semnou aby mi pomohli.-) Že měli nádherné školené hlasy a ja se citlila ta nejmenší, to snad nemusím ani dodávat. Byla to hrůza, stydím se ještě dnes. Ale připravuju se znovu na konzervatoř, tentokrát dopravdy a doufam že to výjde:-)

P.s. Zažili jste něco podoného? Podělte se o to s námi:-)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

fairy

(fairy, 14. 4. 2009 19:10)

Můj příběh:
Když jsem byla mladší (asi 5 - 6) měla jsem sen. Zdálo se mi jak letíme do Itálie. Ne letadlem, jako s křídlama! Bylo to pro mě super a byla jsem moc zklamaná když jsem se probudila a zjistila - JEN SEN, ACH JO! Byla jsem v tu dobu u babičky a ona má dvě patra. Pod zábradlím u schodů jsem se v tu dobu lehce protáhla - tak jsem skočila! Fakt a nic se mi nestalo! Bylo to nádherný! Dokonale jsem letěla. Pomalu jsem se vznášela a jemně padala směrem dolů. Když jsem dopadala přetočila jsem se na nohy. Super! Pak jsem ještě vyskočila a vznesla jsem se asi 40 cm nad zem! Fakt! Bylo to úasný! Jen škoda že se teď už neprotáhnu pod zábradlím!:)

Pro Barču

((Lejla- Autorka blogu, 7. 9. 2008 14:42)

Ahoj Barco! Tak jestli muzu poradit, tak ucitele zpevu urcite potrebujes, je t nejlepsi zaruka, ze se naucis dobre zpivat a ucitel te treba nekam doporuci, kdyz budes dobra. Nechces zpivat klasiku, tak si proste najdi ucitelku kteera uci pop.zpev. Treba ti pomuzou tady: www.rockovaskola.cz, a nebo www.hudebka.cz- tady jsem si nasla ucitelku pop.zpevu, tak treba taky budes mit stesti. Zpevacky by meli byt vzdycky pripravene, mit ucitele zpevu je pro kazdeho, kdo to chce nekam dotahnout Nutnost!Preju hodne stesti:-)

Pomoooc

((Barča - 30. 08. 2008 14:12), 7. 9. 2008 14:40)

Ahojky potrebuju opravdovou pomoc... chtela bch se venovat zpevu profesionalne, ale ne lidovky opera, divaldo a tak, ale proste pop, rock, pop/rock atd.. je to muj sen je mi 13 a muj zpev neni tak spatny.. kdybych hodne trenovala zpev a anglictinu, tak si myslim, ze bych byla docela dobra...tancuju zavodne disco a hip hop, takze s tancem by nebyl ani takovy problem... na skole mame obcas souteze zpvu...v 1. tride sem byla 1 a potom uz to byli jen 2 mista.... ale vsechno to bylo jen lidovky... Lidovky zpivat hezky a umele pisne taky, ale prste pop nemam natrenovanej tolik jak bych chtela... doma se stydim zpivat, protoze by me vsichni poucovali... kdezto ve skole se proste predvadim a bavi me to... Kamosky tvrdi, ze zpivam hezky... Vazne nevim co mam delat... poradte!

Moje zkušenosti se zpěvem

((Šárka - 22. 08. 2008 20:12), 7. 9. 2008 14:39)

Ahojky všichni,
tak já jsem narazila a na tento blog a zkusím se taky podělit o svoje zážitky se zpěvem. Zpěv mě baví už od dětství, ale vždycky jsem se mu věnovala jen "amatérsky". Prostě hodinka hudební výchovy na základní škole to jistila. Sice jsem od zpěvu chtěla víc, ale nějak sem se k tomu nemohla dokopat, konkrétně k lidové škole "lidušce". Vždycky jsem jezdila na hudební soutěže, ale nikdy jsem se nedokázala umístit a ani jsem se tomu sama nedivila. V soutěži byly holky, které chodily x let do "lidušky", hrály na x nástrojů a jejich zkušenosti byly asi milionkrát větší, než ty moje. Teď nastupuji do druhého ročníku na ekonomce a nějak se ve mně něco zlomilo a rozhodla jsem se, že "lidušku" zkusím. Prvního září mě čeká "první hodina", kde se rozhodne, jestli na to mám, či ne. Určití lidé si totiž myslí, že v 16 letech je hlas už hodně vyzrálý. Tak nevím, ale chvi říct vám všem jestli o to, jen trochu stojíte jděte si za tím dokud je čas. Pokud mě nevezmou bude mě to hodně bolet, ale kdybych to nezkusila budu si dalších pár let říkat, že jsem měla a to by bylo asi horší.

aaa

(apačůů, 7. 9. 2008 11:40)

nůůda